Stolová hora Vladař měří 693 m.n.m a je jedním z největších keltských hradišť v ČR. To zde stávalo patrně někdy ve střední době bronzové, jako protějšek mocenského sídla na Závisti. Vlivem požáru bylo ale kolem roku 200 př.n.l opuštěno, a na dlouhá léta zpustla i místní krajina. Od roku 1958 je hradiště chráněno jako kulturní památka ČR. Bohužel, lokalita byla dlouhá léta archeology opomíjena a vlivem (nejen) zemědělské techniky došlo ke značnému znehodnocení.
Někdy v 10. století, na rozhraní raného a vrcholného středověku, byl prostor bývalého hradiště znovu kolonizován a na plošině probíhala intenzivní zemědělská činnost. Podle historických zpráv byl pak druhotně využíván i středověkými a novověkými vojsky. Přímo v areálu hradiště, i jeho bezprostředním sousedství byly založeny dvě středověké vesnice (1379 Vladořice -Wladarz ; 1393 Záhořice – Sahorz). Obyvatelé vsí dříve celý areál kromě nejprudších svahů využívali pro zemědělskou výrobu. Později (1421) využili vrch Vladař i husité, jež se zde v čele s tehdy již slepým Janem Žižkou z Trocnova, na několik dní uchýlili, po nezdařilém vpádu na Plzeňsko.
Hora leží 5 km východně od Žlutic, přímo pod vesničkou Vladořice poblíž Záhořic.
Geografické podloží je tvořeno hlavně čedičem.